Eva Trapná

Jsem introvertní holka, která nikdy nezavolá zpátky. Ne proto, že by nechtěla. Ale protože se telefon tváří podezřele živě a vydává zvuky, které nahánějí úzkost.

Místo mluvení píšu. S ironií, sarkasmem a špetkou absurdna. Roky mě lákal stand-up, ale publikum větší než dva lidé a možnost, že mi někdo bude při vyprávění koukat do očí, mě dovedly ke zcela bezpečnější variantě: offline stand-up.

Tenhle blog je prostor, kde si můžu dělat legraci ze sebe, z běžných trapasů i z hluboce lidských momentů, které by uvízly mezi zuby, kdybych je měla říct nahlas.

Nečekejte motivační citáty, návody na úspěch ani kulinářská kouzla z avokáda. Čekejte příběhy, které voní běžností, s mírně posunutou optikou a komentářem, který by v běžné konverzaci mohl být lehce nevhodný. Naštěstí se tu nikdo nedívá.

Vítejte. Klidně se posaďte. A nebo se tvařte, že tu vůbec nejste – to je ostatně můj oblíbený přístup.