Oprava displeje telefonu

Při pořízení nového telefonu si vždy rovnou zakoupím i ochranné sklo. Jenže, při posledním nákupu (ani ne před rokem) mi ochranné sklo dělalo na dotykovém displeji problémy. Po vyzkoušení cca 3 skel jsem usoudila, že ochranné sklo nepotřebuji -stejně mi telefon nepadá a takovéhle věci nerozbíjím.

HA HA HA

Po zhruba měsíci NEpoužívání ochranného skla mi telefon samozřejmě vypadl z ruky a na displeji se udělal maličkej škrábaneček. No jo, jenže postupem času mi telefon spadl jednou tady, podruhé tam a z jednotlivých maličkatých škrábanečků se pomalu vytvořila spletitá a rozsáhlá síť téměř přes celý displej. Vrcholem bylo úplné odštípnutí pravého dolního rohu, který měl za následek špatné fungování klávesnice. Resp. klávesnice si od té doby tak nějak dělala, co sama uznala za vhodné. Možná byla poháněna AI nebo si sama sobě vytvořila něco na způsob opilecké korekce. Každopádně, oprava začala být nezbytná.

Po průzkumu, co výměna displeje obnáší, jsem chvíli zvažovala, zda telefon vůbec potřebuju. Nebo zda se nevyplatí koupit nový a tento "rozbitý" ještě za nějaký peníz prodat. Po dlouhém, ale opravdu dlouhém přemýšlení jsem nakonec zvolila opravu. Našla jsem si technika, který se tímto zabývá a shodou okolností byl nejblíže a za nejnižší cenu s originálním displejem (nebudu chodit kolem horké kaše – ano, jedná se o jablko produkt a ta cena je fakt příšerná).

Na prvotní e-mail mi pan technik vůbec neodpověděl, ale tak nějak jsem ho omlouvala tím, že jsou prázdniny a že je možná na dovolené, spadlo to do SPAMu apod. Po měsíci čekání (abych teda jako neotravovala v létě) jsem mu zavolala. Telefon vzal ihned, domluva rychlá a zcela jasná. Hned jsem mu vezla zálohu a on hned objednal originál displej s tím, že za 3 dny nejdéle displej bude a čtvrtý den opravíme. Paráda – takhle nějak si představuju profesionální "nasazení".

Nicméně, ze třech dní byl týden, pak dva týdny, kdy na sms zprávy neodpovídal a na telefonu jsem jej zastihla vždy v době, kdy nevěděl, co se s displejem stalo. Po třech týdnech a několika jednostranných smskách jsem se opět dovolala a dozvěděla jsem se, že došlo k nějakému nedorozumění, displej se vrátil na adresu odesílatele a peníze byly vráceny zpět. Ale že už ho objednal znovu a za 3 dny tu bude. Čtvrtý den oprava.

Sedmý den se ozval, že už má displej a domluvili jsme opravu na následující den. Na místě jsem mu volala – obsazeno, zvonila jsem na zvonek – nic. Po xtém pokusu jsem se dovolala a že už běží dolů s tím, že si zvonek asi odpojil - moc jsem nepochopila odpojení zvonku, když čeká někoho s opravou, že? Nicméně, během chvilky přiběhl, vzal si ode mě telefon s tím, ať cca 20 minut počkám, že to jde udělat hned.

Nevěřili byste, jak neskutečně dlouhých je 20 minut, když stojíte někde u baráku a ČEKÁTE. Nesnáším čekání. Jak se zabavit při čekání, když nemáte telefon a tím pádem ani hodiny na sledování těch 20 minut? Pozorováním lidí kolem a vymýšlením všemožných scénářů. Z domu různě odcházeli muži nečeské národnosti. Jako jo, jsem asi trochu paranoidní, ale úplně jsem viděla, jak odnáší v kapse můj předražený telefon a hodlají ho prodat někde na černém trhu, možná i na dark webu.

Co budu dělat, když nepřijde? Telefon nemám, takže mu nezavolám. Na zvonek se nedozvoním, protože ho má vypnutý. Tamhle o kus dál v dílně jsou nějací chlapi, no, tak snad mi nějak pomůžou.

Zrovna jsem začala přemýšlet o sto šesté cigaretě, aby to nekonečné čekání alespoň trošku ubíhalo, když se otevřely dveře a chlapík přišel. Pár minut se ještě něco nastavovalo (potřeboval na to odemčení telefonu), pak převzal peníze, vzájemně jsme si poděkovali a já odešla s nádherně opraveným telefonem, jemuž nový displej dodal barvy, které snad neměl ani jako nový. Dle hodin v telefonu celá hitparáda trvala cca 18 minut.

A já si uvědomila, jak moc se spoléhám na mobil – hodiny, zahnání nudy, řešení problémů apod.